Když nastane blackout

hover
 

Ostrovní provoz

Za normálních okolností je elektrizační soustava vzájemně propojená a elektřina po ní putuje cestou nejmenšího odporu. Co když ale dojde k jejímu rozpojení? Musí to zákonitě vést k blackoutu, nebo se to dá ještě nějak zachránit?

BLACKOUT

Blackout, to není situace, kdy vám doma pár hodin nejde proud a rodina se sejde u stolu při svíčkách. Blackout je rozsáhlý výpadek dodávek elektrické energie na velkém území po dobu desítek hodin nebo dnů, který zasáhne velké množství obyvatel a může vést ke škodám na majetku i lidském zdraví a životech. Historie již pamatuje mnoho těchto případů, České republice se však zatím naštěstí vyhýbal.

Datum Zasažená populace Region Příčina
srpen 2019 téměř 2 miliony Velká Británie technická závada
Část Velké Británie postihl rozsáhlý výpadek proudu. Bez elektřiny byly tisíce domácností, v Londýně nefungovaly některé semafory, značné problémy hlásili také železniční dopravci. Příčinou blackoutu byla velmi nepravděpodobná událost - souběžná porucha dvou významných zdrojů.Okolo páté hodiny odpoledne se od sítě odpojila plynová elektrárna v Little Badford a o dvě minuty později pak velký mořský větrný park Hornsea. Frekvence sítě klesla pod 49 hertzů. V tu chvíli se části sítě automaticky odpojily, aby se předešlo masivnímu blackoutu a větším škodám.
červenec 2019 statisíce lidí Spojené státy americké technická závada

Požár transformátoru v New Yorku způsobil v červenci 2019 výpadek proudu na Manhattanu. Bez elektřiny se ocitly statisíce lidí. Zasaženy byly i obchody a metro, zastavily se výtahy. Příčinou výpadku byl požár transformátoru, který propukl na ulici West 64th Street. Hasiči uvedli, že zasáhl stovky tisíc odběratelů ve 30 blocích od náměstí Times Square až po 72. ulici a Broadway.

červen 2019 50 milionů Argentina, Uruguay počasí

Masivní selhání elektrického systému zanechalo celou Argentinu a Uruguay bez elektrické energie. Podle tamní energetické společnosti se země s takto masivním výpadkem ještě nikdy v historii nepotýkaly. Výpadek proudu působil potíže v telekomunikacích a v dopravě, nefungovaly vlaky ani podzemní dráhy. Na řadě míst kvůli tomu zůstaly zavřené školy a úřady. Určitý dopad událost mohla mít také na regionální volby, které se konaly v několika částech Argentiny. Podle argentinských úřadů kolaps zřejmě způsobily bouře na pobřeží, které nejprve zastavily přenos proudu dálkovým vedením Yacyretá – Salto Grande, což pak způsobilo automatické vypnutí celé přenosové soustavy.

únor 2019 statisíce lidí Německo nehoda

Masivní výpadek elektrické energie v Berlíně měla na svědomí švýcarská firma, která v průběhu prací na silničním mostě omylem poškodila kabel s napětím 110 kV. Bez proudu se tak v Berlíně ocitlo 2000 firem a 30 tisíc domácností, a to po dobu 30 hodin. Nehoda vzbudila pochybnosti o stabilitě tamní sítě a spolehlivosti dodávek elektřiny. Spolkové ministerstvo vnitra připustilo, že nemá k dispozici žádný národní plán pro nepředpokládané situace v elektroenergetice.

únor 2017 desítky tisíc lidí Česká republika technická závada

Bez proudu se ocitly rozsáhlé oblasti v městských částech Prahy 1 – 4, Prahy 9 a 10. Mezi zasaženými čtvrtěmi byly mimo jiné Pankrác, Kavčí hory, část Vinohrad a Měcholupy, ne však celoplošně. Došlo k odpojení tří ze čtyř základních linek, které vedou elektřinu do centra Prahy, ale i do okrajových částí. Čtvrtá linka byla přetížena. V důsledku výpadku elektrického proudu se zastavily tramvaje, v metru nesvítila světla. Příčinou byla porucha rozvodny na Chodově.

březen 2015 70 milionů Turecko přetížení sítě

Na jaře 2015 postihlo Turecko největší blackout v historii země i evropské elektroenergetické soustavy. Během méně než dvou sekund se rozpadla celá přenosová síť a bez proudu se ocitlo na 75 milionů obyvatel na 90 % území. Jediné dva nezasažené regiony byly provincie Van a Hakkari, které však odebírají elektrickou energii z Íránu. 

Vzhledem k nerovnoměrnému rozmístění tureckých výrobních zdrojů, je místní přenosová soustava vystavěna jako koridor propojující východ a západ země. Největší spotřeba energie v Turecku připadá vždy na období léta, a proto probíhají nezbytné odstávky elektráren typicky na jaře. Řada klasických výrobních zdrojů na západě byla proto v jarních dnech mimo provoz, kdežto vodní elektrárny v jihovýchodní části u Černého moře fungovaly díky dostatku vody na plný výkon. Energie byla vzhledem k výkonové nerovnováze na obou stranách Turecka ve velké míře přenášena ve směru z východu na západ, což klade vysoké nároky na přenosové linky. Ty tak byly v daných dnech silně zatíženy. Zároveň byly vlivem plánovaných oprav na vedení čtyři důležité přenosové linky mimo provoz  a tím byla oslabena přenosová schopnost sítě z východu na západ.

Jako první došlo k výpadku linky Osmanca – Kursunlu, která byla silně přetížena a přenášela těsně před blackoutem 1 127 MW. Výpadek vedl ke ztrátě synchronního propojení mezi východem a západem země a k rychlému odpojování všech paralelních spojení vlivem distančních ochran. Turecká přenosová síť se tak rozdělila na dvě oblasti a během 1,9 sekund se celá synchronní síť rozpadla.

leden 2015 140 milionů Pákistán sabotáž

V neděli 25. ledna 2015 se muselo až 80 % obyvatel Pákistánu obejít několik hodin bez elektrické energie. Tento blackout ovšem nezpůsobila technická závada či kombinace nepříznivých energetických faktorů, ale záměrná sabotáž. K odpovědnosti se přihlásili pákistánští rebelové, kteří poškodili přenosovou linku přivádějící elektrickou energii do sítě z privátní elektrárny. Výpadek tohoto zdroje vedl k výraznému deficitu mezi dodávkami a odběry, tedy typické příčině plošných blackoutů.

listopad 2014 150 milionů Bangladéš technická závada
Nenadálý výpadek udeřil před polednem v sobotu 1. listopadu 2014, kdy se bez elektrické energie na několik hodin ocitlo více než 90 % veškeré bangladéšské populace. Je však třeba zmínit, že zhruba třetina lidí zde nemá přístup k elektrické energii ani za normálních podmínek. Příčinou celostátního výpadku byla technická závada na přenosovém vedení, které přivádí elektrickou energii ze sousední Indie.
červenec 2012 600 milionů Indie překračování plánovaného odběru
Dosud největší blackout v dějinách, který postihl skoro každého druhého obyvatele Indie. Dle deníku The Wall Street Journal byla však ve skutečnosti dotčená populace přibližně poloviční, protože zbytek zasažené oblasti neměl přístup k elektřině ani při funkční soustavě. První část blackoutu způsobil 30. července 2012 výpadek přetížené 400kV linky Bina-Gwalior. Po následujících dominových pádech dalších linek a elektráren dosáhl výkonový deficit až neuvěřitelných 32 000 MW. Ještě týž den se většinu dodávek podařilo obnovit, ale den poté selhala síť opět, a to na ještě rozsáhlejším území a s daleko závažnějšími důsledky. Největší výpadek elektřiny v historii zapříčinila kombinace faktorů: překračování plánovaného odběru velkými odběrateli, plánované i neplánované odstávky linek, nadměrné zatížení a problémy s ochrannými prvky linky Bina-Gwalior.
leden 2012 20 milionů Turecko technická závada

Od 14. ledna do 27. ledna 2012 Turecko čelilo masivnímu výpadku proudu. Zapříčiněn byl poruchou transformátoru v elektrárně na zemní plyn v Burse, 4. největším městě Turecka. Výkyvy napětí v propojené energetické síti vedly k výpadku proudu. Další porucha se vyskytla v rozvodně Babaeski, která ochromila Thrákii. Blackout tak postihl 6 měst s více než 20 miliony obyvateli, přerušil provoz metra a tramvají v Istanbulu. Během výpadku proudu nefungovaly ani plynové topné systémy. Problém byl vyřešen dodávkou elektřiny z Bulharska do Thrákie a napájecími vedeními z plynové elektrárny Ambarli v Istanbulu. Dodávky elektřiny byly plně obnoveny po 104 dnech. 

červenec 2011 statisíce lidí Kypr nehoda

Všechna města v řecké části Kypru byla 11. července 2011 zasažena půltýdenním výpadkem proudu. Příčinou byla samovolná exploze velkého množství munice a vojenských výbušnin na námořní základně Evangelos Florakis poblíž města Zygi. Základna se nachází v blízkosti elektrárny Vassilikos. Exploze měla za následek dočasné vyřazení elektrány z provozu. 

březen 2011 3 miliony Japonsko počasí
Intenzivní zemětřesení a následná vlna tsunami poškodila jaderné elektrárny v Japonsku, které musely být okamžitě odstaveny. To mělo za následek přerušení dodávek elektřiny pro přibližně 850 tisíc domácností.
září 2010 200 tisíc Island technická závada

Celonárodní výpadek proudu zasáhl Island 1. září 2010 ve večerních hodnách. Šlo o jeden z nejrozsáhlejších blackoutů v islandské historii. V některých čtvrtích Reykjavíku velmi rychle začala docházet horká voda. Výpadek zasáhl tři největší hliníkové hutě na Islandu – Century Aluminium Grundartangi a Rio Tinto Alcan Straumsvík se ocitly zcela mimo síť. Třetí tavírna, Alcoa Fjarðarál, byla nucena omezit svou činnost na nutné minimum.

duben 2007 49 milionů Kolumbie technická závada
V Kolumbii došlo k velkému blackoutu 26. dubna 2007. Úřady se však událost pokusily zatajit. Uvádí se, že bez proudu bylo přes 80 % všech domácností a dodávky byly obnoveny až po několika hodinách. Příčinou byla neznámá technická porucha.
listopad 2006 15 milionů Německo a dalších 7 zemí nedostatek elektříny

K velkému evropskému blackoutu došlo 4. listopadu v roce 2006. Více než 15 milionů obyvatel Francie, Německa, Nizozemska, Belgie, Itálie, Španělska a Portugalska nemělo přístup k elektřině po dobu dvou hodin. V dotčených oblastech zavládl chaos, lidé byli uvězněni ve výtazích, vlaky zastaveny a pohotovostní služby přijímaly ohromný počet hovorů. Rozšíření poruchy po celém území Evropy zabránil až okamžitý zásah provozovate přenosové soustavyPříčinou tohoto významného výpadku proudu byl nedostatek výkonu v důsledku podcenění situace při plánovaném odpojení elektrického vedení v severozápadním Německu. Dočasné přerušení linky vyplynulo z potřeby zajistit bezpečné proplutí velké lodi po řece Ems.

srpen 2005 100 milionů Indonésie technická závada

Rozsáhlý výpadek během dopoledne 19. srpna 2005 odstřihl od elektřiny většinu obyvatel indonéských ostrovů Jáva a Bali. Kvůli selhání 500kV přenosové linky muselo být od soustavy odpojeno několik významných zdrojů energie. Země se velmi rychle ocitla bez několika tisíc MW výkonu, blackout byl tedy nevyhnutelný. Postižena byla většina území obou ostrovů včetně hlavního města Indonésie Jakarty. V roce 2005 měly ostrovy Jáva a Bali k dispozici 19 615 MW instalovaného výkonu, pouze zhruba 15 500 MW však bylo běžně využitelných, jelikož část elektráren byla v odstávce. Většinu dodávek elektřiny se podařilo obnovit již během několika hodin.

září 2003 56 milionů Itálie nedbalost při údržbě

V nočních hodinách 28. září 2003 se bez elektřiny musely obejít  desítky milionů obyvatel Itálie a části Švýcarska. Datum události bylo poněkud nešťastné, jelikož v noci z 27. září probíhala v Itálii tzv. Bílá noc. Ulice velkoměst byly plné lidí a veřejná doprava v provozu i navzdory pokročilé hodině. S náhlým výpadkem proudu se tak tisíce lidí ocitli uvězněni ve vlacích a dalších dopravních prostředcích a mnoho jich muselo strávit celou noc v ulicích, jelikož jak se dostat do svých domovů. Blackout zapříčinilo selhání vedení na území Švýcarska, kde se v důsledku silného zatížení prověsila 380kV linka a následně došlo k výboji mezi ní a přilehlým stromem. Po neúspěšných pokusech o opětovné spuštění vedení musely zátěž převzít dvě okolí paralelní linky. Jedna z těchto linek však byla přetížena a po 24 minutách musela být po výboji mezi stromem rovněž odpojena. Poslední ze tří linek tento výkon nemohla v žádném případě přenést a její odpojení následovalo po pouhých čtyřech sekundách. Po ztrátě veškerého výkonu přicházejícího do Itálie ze Švýcarska byla země po 12 sekundách odpojena od zbytku evropské soustavy.

září 2003 5 milionů Švédsko, Dánsko technická závada

Jak málo pravděpodobná shoda okolností může vést k blackoutu, o tom se přesvědčili v září 2003 v jižním Švédsku a východní části Dánska. Vše odstartovalo selhání jednoho z bloků švédské jaderné elektrárny Oskarshamn o výkonu 1200 MW. Ačkoliv výkon v síti poklesl o tuto hodnotu do několika minut, šlo o situaci, na kterou byla švédská soustava připravena a sama o sobě nepředstavovala významné riziko. S čím však nikdo nepočítal, byla souběžná závada v rozvodné stanici, která slouží k vyvedení výkonu další jaderné elektrárny Ringhals. Vinou poškozeného odpojovače přišla síť o dalších 1800 MW elektrické výkonu. Ztrátu výkonu odpovídající pětině aktuální výroby už švédská síť neustála, byla pro švédskou síť již nepřekonatelnou. Nedostatek výkonu způsobil pokles napětí a frekvence, což vyvolalo reakci ochranných zařízení a postupný rozpad sítě. Z důvodu úzkého propojení mezi jihem Švédska a východem Dánska postihla tato událost obě země. Dodávky elektrické energie byly obnoveny do sedmé hodiny večerní téhož dne. Závada na elektrické rozvodně vedoucí k blackoutu byla odstraněna v průběhu dne následujícího.

srpen 2003 250 tisíc Velká Británie technická závada

Stačilo selhaní dvou kabelů a jeden netěsný transformátor a část Londýna byla na konci srpna roku 2003 bez proudu, protože síť nedokázala zvládnout aktuální zatížení. Než se podařilo zajistit náhradní síťové okruhy, část města a jižních předměstí se ocitly bez dodávek eleketrické energie přibližně na půl hodiny.

srpen 2003 50 milionů Spojené státy americké, Kanada nedbalost při údržbě
Rozsáhlý výpadek elektřiny postihl obyvatele severovýchodní oblasti USA a středu Kanady v srpnu roku 2003. Prvotní příčinou tak vážného selhání sítě v jedné z nejvyspělejších částech světa se ukázalo zanedbání údržby přenosových tras, konkrétně nedbalost při péči o vzrostlé stromy. Ve čtvrtek 14. srpna 2003 se krátce po poledni jedno z přenosových vedení vlivem vysokého zatížení prověsilo více než obvykle a přišlo do kontaktu s korunami okolních stromů. Následně došlo k odpojení linky, protože řídicí software situaci nesprávně vyhodnotil jako ohrožující. Výkon, který musely pojmout zbylé linie, byl natolik velký, že vedl k odpojení další tří přenosových vedení a krátce po čtvrté hodině bylo během několika minut odstaveno více než 20 elektráren. Událost si tehdy vyžádala okolo desítky lidských životů a způsobené škody se vyšplhaly do řádů miliard dolarů.  Velká část dodávek byla obnovena během několika hodin, některé oblasti se však elektřiny dočkaly až další den.
leden 2001 230 milionů Indie nedostatek elektřiny

V tomto případě byla postižena necelá čtvrtina indické populace, a to především v severních oblastí země. Výpadek se nevyhnul ani teritoriu hlavního města Dillí. Jednou z hlavních příčin byl nepoměr mezi omezenou nabídkou a rostoucí poptávkou po elektrické energii. Blackout trval půl dne, přesto dle odhadů způsobil škody za více než 100 milionů amerických dolarů.

únor 1998 1,5 milionu Nový Zéland technická závada
Ve městě Auckland na Novém Zélandu trval výpadek elektrického proudu od 20. února do 27. března 1998, tedy rekordních 5 týdnů. Důvodem byly opakované prouchy na vysokonapěťových kabelech.
březen 1989 6 milionů Kanada počasí

Celá provincie Quebec v Kanadě byla zasažena dne 13. března 1989 dvanáctihodinovým výpadkem elektrického proudu. Kolaps elektrické sítě způsobila solární geomagnetická bouře. Výsledkem byl blackout, který postihl 6 milionů osob. Geomagnetická bouře způsobila kolísání zemského magnetického pole, čímž došlo k vypnutí energetické sítě Hydro-Québec. Montrealské metro a letiště Dorval musely dočasně pozastavit provoz, školy a podniky byly během výpadku proudu uzavřeny.

červenec 1977 9 milionů Spojené státy americké počasí

Blesk způsobil výpadek proudu v New Yorku během uprostřed července 1977. Jaderná elektrárna Indian Point musela být odstavena, druhý úder blesku navíc způsobil uzavření dvou přenosových vedení o napětí 345 kV. Následné přepětí, nefunkční bezpečnostní zařízení a lidská chyba ponechaly devět milionů obyvatel bez elektřiny po dobu téměř 24 hodin. Výpadek energie zapříčinil masové rabování po městě, přibližně 1600 obchodů bylo poničeno výtržníky, žháři založili na tisícovku požárů. Události během tohoto blackoutu vedly k největšímu hromadnému zatýkání ve městě, zadrženy byly téměř 4 tisíce lidí.

listopad 1965 30 milionů Spojené státy americké, Kanada přepětí
Lidé v sedmi amerických státech a dvou kanadských provinciích se 9. listopadu 1965 večer nedobrovolně ponořili do tmy. Během 12 minut nesvítila na území o rozloze 128 000 kilometrů čtverečních jediná žárovka. Tento první kaskádový výpadek elektrického proudu gigantických rozměrů dostal historický název "The Great Blackout". Obrovský výpadek postihl tehdy na 30 milionů lidí a trval 13 hodin. Zavinilo ho selhání jedné kanadské pohraniční rozvodné stanice v důsledku chvilkového přepětí, což vedlo k vypadávání dalších, které neudržely přetížení.